Italská pohádka o jmelí

27. prosince 2011 v 1:38 | SPQR
Kdesi v lesích, vysoko v horách na severu Itálie a daleko od druhých, žil jeden starý muž. Žil sám, nikoho neměl, ani ženu ani děti, neměl ale ani přátele. Tolik se stranil okolnímu světu, až na něj dočista zapomněl a horalové zase nepostrádali jeho. Jednou za čas do městečka dole v údolí vozil zboží a odvážel si peníze. Nikdy nic nekupoval, jen hromadil vydělané zlaťáky a jediné, co ho zajímalo, byl zisk, peníze a jejich stále rostoucí kopa ukrytá pod postelí.

Není divu, že ho nikdo v kraji neměl rád, špatně se o něm hovořilo. Ale starci to nevadilo, nezajímal ho svět tam dole. Jeho špatná nátura mu ale přesto nedávala spát, v noci se budil a chodil přepočítávat peníze. To jediné ho uklidňovalo.


Jednu prosincovou noc, již blízko Štědrému večeru, opět nemohl spát. Několikrát přepočítal peníze pod postelí a nic, stále neusínal. Rozhodl se tedy vyjít ven na malou procházku. Jakmile vyšel z chalupy, dolehly k němu divné zvuky a hlasy. Nikoho ale nikde neviděl a divil se, kdo v tuto hodinu a tak vysoko by se toulal. Šel dál a zvuky byly jasnější a srozumitelnější. Mezi nimi veselý křik dětí, tlumené vyprávění starších, tradiční písně kraje a…

v jeden moment uslyšel své jméno. Někdo ho potichu volá. Říká mu "bratře" a prosí o pomoc. Muž, který neměl ani bratry, ani sestry a nikdy nikomu nepomohl, se velmi divil. Zastavil se a poslouchal pozorněji.

Poslouchal celou noc.

Poslouchal a slyšel vyprávění smutná i veselá, rodinné příběhy a příběhy velkých přátelství. Dověděl se tak, že mnozí jeho sousedé z údolí žijí ve velké chudobě a jen těžko se mohou postarat o děti, dověděl se, že jiní strádají samotou, nebo že nikdy nezapomněli na lásky z mládí. Začal se stydět. Srdce se v něm pohnulo a dal se do pláče.

Plakal tak silně a dlouho, že mu slzy stékaly až na dřevěnou hůl, o kterou se opíral. Otočil se a šel domů. Ráno kouká, co se stalo s jeho holí. Slzy nezmizely, ale hůl ozdobily jako lesní perly… a tak se zrodilo jmelí.

Lidová pohádka z Trentina. Překlad SPQR
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 misulka01 misulka01 | 27. prosince 2011 v 11:36 | Reagovat

ta je pekna, to gratuluju, pekny clanek

2 lovelyplace lovelyplace | 27. prosince 2011 v 13:09 | Reagovat

v tématu týdne na blogu o jmeli jsem si přečetla docela dost článků, pohádka je jedinečná, to musím přiznat! díky, L.

3 Lydie Lydie | 27. prosince 2011 v 18:01 | Reagovat

To byla moc pěkná pohádka.

4 edithhola edithhola | E-mail | Web | 27. prosince 2011 v 21:49 | Reagovat

To je opravdu hezká pohádka. Neznala jsem ji. Odkud ji znáš?

5 SPQR SPQR | 27. prosince 2011 v 21:52 | Reagovat

Je taková... lidská. Pochází ze severní Itálie. Někde jsem ji vyštrachal :-)

6 edithhola edithhola | E-mail | Web | 1. ledna 2012 v 22:00 | Reagovat

Dávám ji do žebříčku na téma týdne:-)

7 SPQR SPQR | 1. ledna 2012 v 23:10 | Reagovat

[6]:sice nevim, co to znamená, ale prima :-) Hezký Nový rok

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama