V městě zlodějů, vlků a jedu

28. prosince 2011 v 0:07 | SPQR
Někdy, když se zapomenu v ospalých zákoutích Římského fóra, či na Palatinu, kdysi jedné z nejstarších obydlených částí města (dnes tajuplné ruiny někdejší nevýslovné moci a krásy), představuji si Řím… tenkrát. Jsou dny, kdy v myšlenkách zabloudím mezi nejskvostnější paláce plné bílého carrarského mramoru, paláce tak velké a rozlehlé, že mnohé dnešní stavby - "dominanty" jsou proti nim nicotnými.
Spatřím tam i Vestálku z bohatého rodu, upsanou službě na třicet dlouhých let, jak pro očištění jména od pomluvy a pošpinění se snaží vodu z Tibery v síti k chrámu své bohyně donést... Říkám těm vzpomínkám "tiché", nic okolo neslyším a ani ta doba mi nikterak jedinečně nehlučí.
Jindy si naopak představuji oněch čtyřicet dní bez lidí. Vidím Řím, centrum civilizovaného světa, vypleněný potřikrát Totilou, ostrogótským králem, který s důmyslností až neuvěřitelnou vykořenil římský život v jeho primární podstatě, že do ulic města nadlouho vstoupilo mrtvolné prázdno.
Jako příběhy mnohých před ním a po něm - válečníci, králové, hrdinové i dobyvatelé - je Totilův příběh součástí dějin násilí, ale též odvážných skutků a pokusů o naplnění velkých snů.


Prameny nejsou jednotné, tu někdo přikrášlí, tu kdosi špatně přeloží, tu zapomenou na skutečnost a jinde připíší domněnku. I Totila se stal, jak jinak, subjektem pohybu pravdy a historie, pohybu dle potřeb… Však se ani Totila nejmenoval, jeho skutečné jméno bylo Baduila. Totila - jméno jako kamufláž, pseudonym, který si avšak nedal sám, ale přiřkl mu ho kronikář a jeho současník, a jehož význam lze překládat jako Nesmrtelný.

Zůstane ale navždy pravdou, že Totilovi ostrogótští válečníci si při třech útocích na Řím servítek nebrali, a ačkoli při třetím jeho dobytí projevovali snahu zachovat potřebné, budovat pobořené a přesmíru nezabíjet, nic to nezmění na skutečnosti, že právě oni zapsali do dějepravy zla den 17. prosince 546. Zapsali ho jakožto den, kterým se vylidnila kolébka světa tak, jak ho známe dnes. Z města o jednom a půl milionu občanů kdysi, a několika stech tisících před první Totilovou eskapádou, se Řím scvrknul na 70 000 duší, aby na přelomu 6. a 7. století jich neměl ani 30 000.
Po téměř dvouletém obléhání Říma Totilou - v onom "roku zla" - zradili, a zradí i v budoucnosti, isaurijští strážci hradeb u Porta Asinaria. Otevřeli brány a umožnili absolutní vyplenění… vyvraždění a odsun všeho Římského lidu. Poté útočníci zbořili téměř celé hradby a například Trastevere (Římskou Malou Stranu) srovnali se zemí. Dál se příběh odvíjí složitě a je pln převratů, Totila město sice opustí, ale poté opět zteče… pokaždé za pomoci zrádců pocházejících z římské provincie v dnešním Turecku jménem Isaurie, dnes Konya.

Temné časy Říma přišly například i v bohatém 16. století, a dodnes je pro plenění ve Věčném městě ustálený výraz Sacco di Roma, kdy po dobu čtyř letních měsíců roku 1527 padlo za oběť katolicko (španělští vojáci) - protestantskému (němečtí vojáci) řádění nejen mnoho Římanů, ale též značné množství památek. A co se nedalo odnést, bylo zničeno. To se ale stávalo Římu i předtím, i potom. Stačí vzpomenout na čtyřstý desátý rok a vydrancování Říma Vizigóty v čele s Alarichem, nebo na století čtrnácté, kdy se o Římu píše jako o městu, kde "kdysi paláce velkých jmen, dnes plné rozpadajících se chatrčí, zlodějů, vlků a jedu".
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Petr Slávek Petr Slávek | 27. prosince 2011 v 0:54 | Reagovat

náhodně jsem zabrousil na vaše stranky a tedy dobry
bych chtel psat alespon trochu jako vy
to jste novinar nebo co taky spisovatel? to tam delate v ty italii?

2 simona novotna simona novotna | 28. prosince 2011 v 11:19 | Reagovat

Dobrý  den, ačkoli Vás neznám chtěla bych poděkovat s obdivem. Těch pár článků a především tento mně moc potěšilo. Třeba se někdy potkáme, umíte vyprávět jako psát? Simona

3 Lydie Lydie | 29. prosince 2011 v 15:26 | Reagovat

Také zajímavé.O těch zlodějích jste to asi myslel v nadpise trochu jinak.Já jsem však přízemní a myslím ty skutečné kapsáře - jen nevím,kde je to horší.Říkají,že v Praze.My máme špatné zkušenosti v Palermu...

4 Lydie Lydie | 29. prosince 2011 v 15:32 | Reagovat

Někde jste psal,že jezdíte do Fancie.Ve vlacích kolem Marseje jsou celé skupiny dobře sehraných zlodějů...No v Bukurešti i Varšavě ... vlastně,člověk si nevybere....

5 SPQR SPQR | 29. prosince 2011 v 16:30 | Reagovat

[1]: psaní je pro mě ventil... nežívím se jím. však píše každý druhý :-)

6 SPQR SPQR | 29. prosince 2011 v 16:33 | Reagovat

[2]: Díky, určitě se potkáme, třeba v deset u Gina, na aperitiv?

7 SPQR SPQR | 29. prosince 2011 v 16:35 | Reagovat

[3]: ten nadpis je historický, je opravdu o zlodějích a o tamté době. Jinak Palermo je nebezpečné, ale spíše pro ty, kteří nejsou opatrní - každý to o Palermu ví a měl by to očekávat. V Praze by měl být klid, je jiná, přeci. A nebýt cikánských gangů, byla by jiná.

8 SPQR SPQR | 29. prosince 2011 v 16:38 | Reagovat

[4]: M.je francouzská pirátská zóna dodnes :-) tam je jako v Neapoli. Je to smůla, ale kde jsou turisté, tam je kriminalita. Bohužel, už se krade a loupí na ulici i ve Švédsku.

9 Lydie Lydie | 29. prosince 2011 v 23:09 | Reagovat

[8]:To je fakt- V Norsku -Alesundu -jsme viděli nějaké "podezřelé" lidi  parku -pak jme našli pněženku s doklady -pochopitelně bez peněz-odevzdali jsme ji..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama