Vánoce v Římě

24. prosince 2011 v 0:43 | SPQR
Pro toho, kdo je zvyklý na tradiční staročeské Vánoce, se všemi zvyky, atmosférou i shonem, sněhem i rolničkami, Frantíkem vonícím v kahánku a vánočním cukrovím od babičky, pro toho jsou italské Vánoce rozčarováním. Trochu nezájem, trochu kýč, trochu zmatek, spíše konzumní potřeba dát dárek cenově odpovídající, než dárek od srdce, který potěší. Citově chudé a prosté. Prý jako život v Římě kdysi. V Římě Štědrý večer neexistuje. Žádný kapr, salát a bílá klobáska, šupiny pod talířem či kolekce na stromečku, zvyky jako rozkrajování jablíčka či vyčkávání na zlaté prasátko… Co třeba cinkající Ježíšek, který přiletěl oknem mezi šestou a sedmou večerní? Kdepak. A už vůbec ne předvánoční úklid a zdobení stromků. Vánoce jsou tu opravdu nevánoční. Zvyky, či míra nezájmu spíše, se liší region od regionu a čím níže, tím je toho z tradičních Vánoc méně.

Vsuvka: Via Sicilia dnes okolo 15h: kvetoucí keře čehosi, co neznám, a včelky v úspěšné snaze opylovávat... 16 nad nulou.



Nerozněžní vás tradiční pohádky v televizi - ani jedna, koledy zpívají jen v kostele, jmelí nikde nenajdete - neexistuje, děti nechodí s taťkama lovit kapry do kádí - kapr se zde vůbec nejí, natož, aby se na ulici prodával! A dárky? Přinese je pochybný klon amerického vousáče v červeném modelu od Armaniho 25. prosince ráno. Někdy se sekne a přijede již večer předem, ale to je… jen italský zmatek, nic víc. Však na ulicích - mimo samotného centra Říma - moc Vánoční atmosféry nepotkáte, tak jak by se měl orientovat? Nebýt výloh obchodů a několika vyzdobených ulic, které lákají turisty, člověk by Štědrý den i přehlédnul. Oficiálně jsou Vánoce zahájeny slavným papežovým požehnáním Urbi et Orbi 25. prosince, tedy až po rozdání dárků, ach jo, rozumíte tomu? A ještě jedna rána - nikde, naprosto nikde se neprodávají Vánoční stromečky tak, jak známe z českých měst! Pokud ho chcete, tak do zahrádkářství na kraji města, nebo do některých velkých květinářství. Výběr mizerný, ceny absurdní!

Osmnáctého prosince čas Vánoc začíná, končí 6. ledna na Tři krále. Mnohé vánoční trhy na náměstích italských měst, které byste za vánoční ani neodhadli, se otevírají ještě týden předem a například Betlém na Svatopetrském náměstí se staví již od 12. prosince. Hlavní vánoční den je v Itálii podle katolického kalendáře onen 25. prosinec, a tento svátek tu splývá se svátkem Římské říše - Saturnaliem, kdy se ve starověku slavil zimní slunovrat, obrození slunce.

Typické je pro italské Vánoce alespoň jedno - jesličky a Betlém, Presepio. Sice bez Ježíška, ten se do nich "narodí" až 24. prosince, ale jinak je od 8. prosince najdete ve všech podobách a možných i nemožných místech už od 13. století! Do centra města vyrážíme prakticky denně a pokaždé je to tzv. předvánoční tour po Betlémech, mnohé jsou obrovské - třeba ten v chrámu dvanácti apoštolů, do jehož "představení" se můžete téměř zakomponovat… Opravdu krásný je na Kapitolu, je to celé městečko do detailů vyvedené, a tak bych mohl pokračovat povídáním o mnoha dalších - našel jsem Betlém v obří konvici na caffé v jedné římské historické kavárně, Betlém celý z čokolády raritou není, ale propracovaností vždy překvapí, také jsme viděli Betlém z kůry stromů a… jsou fakt všude :-)

Jedním z mála opravdu hezkých místních vánočních zvyků je psaní dopisů rodičům. Platí to jen pro malá dítka a dopisy děti schovávají maminkám a tatínkům pod polštáře, aby se poté před rozdáváním dárků četly. Píší v nich, jak je mají rády a jak si jich váží. Pravdou zůstává, že vztah dětí k rodičům je zde pevnější a viditelnější. Rodina má v Itálii stále ještě váhu. Dárky ale nenalézají děti jen pod Vánočními stromky, ty jsou v domácnostech raritní, zvláště rodiny bez dětí a mladé rodiny mnohdy ani neví, proč by si je měly domů dávat, vždyť prý jsou všude v obchodech a na nádražích, a také u kadeřnice a ve škole… Však se v Itálii stromek objevil až po roce 1917, nejspíše jako pozůstatek po vojácích ze střední a východní Evropy, kteří zde hojně bojovali.

Čtyřiadvacátého se jistě půjde večer ven, ale to není italskou specialitou a půlnoční mše jsou i v Čechách již opět pevně zakořeněné. Vzpomínám na ty u Pražského Jezulátka v Karmelitské ulici na Malé Straně, ale ještě raději, a ty mi k srdci přirostly nejvíce, na ty v kostelech zasněžené Šumavy, kde si lidé byli opravdu více blízcí a vše se tak nějak hlouběji prožívalo.

Pro nás prakticky neznámou tradicí je svátek Epifania, a s ním spojené pálení staré seschlé čarodějnice Befany. Její figurky, sošky a především loutky, jak sedí na koštěti, se prodávají na všech trzích… V noci z 5. na 6. ledna se na většině italských náměstí tedy rozzáří ohně a starý roky ztělesněný v Befaně jde… k čertu. Další příležitost pro oslavy, setkávání, tuny jídla (naštěstí bez opilců) a především další dárky. V tom to mají italské děti výhodnější, dostávají dárky 2x. V tento den je ale nosí právě ona Befana (později upálená - asi za dárky nekvalitní, či v rozporu s finančním očekáváním). Na druhou stranu, tento zvyk trochu připomíná našeho Mikuláše, který v Itálii zase neexistuje. Dárky se dávají do velkých červených punčoch na krbech či oknech. I uhlí se nosí. Jedna z pověstí říká, že Befana bývala velice ošklivá, ale hodná a dobrotivou babizna, která, když se dozvěděla o narození Ježíška, tak za ním vyrazila i s dárky. Bohužel ho nenašla a od té doby každoročně opět nastupuje na svoji leteckou pouť, a pokud ho nenajde, dá vždy dárky jiným dětem.

Vsuvka: některé věci se prostě musí uvést na správnou míru, třeba růžové bludy cestovních kanceláří, kterými se snaží lákat turisty… Na cestovním portálu cz je ukrutný text, který hraničí s chronickou obsesí, případně svědčí o slabším duševním zdraví pisatele. Najdete zde například tuto větu: "Nezapomenutelnou vánoční atmosféru si užijete také na vánočním trhu, který se odehrává na Piazza Navona. Prodejci tady v nádherně vyzdobených stáncích prodávají tradiční cukroví…". Nemohu jinak, ale trh na Piazza Navona je tím nejkýčovitějším a nejnevánočnějším trhem v Evropě. Hrůza, kterou by u nás nezvládli ani Vietnamci, kdyb je někdo pustil na Staromák, aby předvedli své stánkařské umění. Snad ještě s levnou poutí to lze srovnávat (však je tu i kolotoč), jinak nic. Bohužel. Ano, ještě jednou bohužel. Je to děs běs! Žádné jmelí, stromky či zdobené větve jehličnanů, žádný svařák, koledy, dobroty na ohni… Všude igelitové stánky plné pouťových krámů, neonových světel, pestrobarevných nafukovadel, trapných cinkrlátek, pouťových atrakcí, turistických upomínkových předmětů a dětských hraček "a la Holešovická tržnice" nejhorší kvality! Ženy, které v nich obsluhují, mají mikroporty a přes ozvučení lákají chudáky k těm nejstupidnějším hrátkám typu Matějské pouti - samozřejmě vše podmanivě okořeněné italským popíkem osmdesátých let.
Mezi tím vším ultra trapné živé sochy, namátkou socha svobody, Kleopatra, smrtka, něco jako dědeček hříbeček, kovboj, perverzní ježíšek v latexu, které se pohnou za vhozenou minci. Ani milimetr tradice, rukodělné práce, domácích výrobků rozličných druhů, prostě nic z toho, co si představujeme, že by mělo na Vánočním trhu být.

Mimochodem, ačkoli to letos to s dárky v Itálii moc růžově nevypadá, krize uhodila a cítíme ji na všech místech, nejluxusnější butiky mezi Španělskými schody a Via dei Condotti byly dnes narvané k prasknutí. Do mnohých dokonce ochranka pouštěla z front, které se před nimi tvořily.
Co by na to řekli odboráři, kteří Řím zaplavili plakáty, na nichž je okřídlené Merry Christmas nahrazováno tristním Merry Crisi. Šťastnou a veselou krizi?

A co budeme na Vánoce v Římě jíst? Nebudou to ani rohlíčky, ani vosí hnízda a pracny, žádné chlebíčky, klobásky, rybí polévka, bramborový salát od dědy, kapři. Nebude Vánočka, ale její sestřenice pandoro nebo panettone, kteří to chuťově i kvalitou mají k Vánočce od babičky opravu hodně daleko. Stejně, jako k ní má daleko Vánočka z Tesca. Je to dáno i tím, že se nedělají doma, ale kupují. Zásadně.

Budeme mít ale datle a fíky, to jako v Čechách, mnohdy plněné dalšími sladkostmi, budeme mít různé koláčky, slané i sladké, ale ty nejsou vánoční, jsou tu prostě pořád. Nic s přívlastkem "vánoční".
K večeři si Římané, anebo k obědu druhý den, tedy 25. prosince, dají prakticky totéž, co jindy. Zvyklosti se liší dokonce město od města a v Římě rodinu od rodiny. Může být americký krocan, evropské jehňátko - to je opravdu jedna z Vánočních dobrot - ale také různé ryby (dnes ráno bylo na rybím trhu obzvláště rušno), klidně flákota, grilovaná zelenina… nic, co by nemohlo být den předem, nebo tři dny potom. Ať se ptáte, kde se ptáte, vždy se na otázku, co je tradiční vánoční večeře - nebo oběd, dovíte něco jiného. Ptám se dvacet let.

Protože je pasta, tedy těstoviny tím nejdůležitějším na italském stole, nesmí tedy chybět ani na Vánoce, podíváme se jen v rychlosti, jaké se doporučují vyhlášenými znalci vánočné gastronomie: třeba v kraji Abruzzo vévodí "Lu rintrocilio" těstoviny s omáčkou ze skopového a vepřového vývaru zahuštěnou pořádnou dávkou peperoncina a aromatického pecorina. V Campanii mají vánoční baštu ve formě prostých špagety se škeblemi, v Emilia Romagna si pochutnávají na tortellini ve vývaru z kapouna, tortelliny jsou plněné parmskou šunkou, boloňskou mortadelou, parmezánem a vajíčkem. Bože, to je dobrota, to vám povím! Zajímavé je, že i v Lombardii mají vánoční vývar z kapouna, tentokráte s casoncelli, což jsou takové zakrouceninky podlouhlé bez náplně. V Puglii si tím také hlavu nelámou a na Vánoce, tak jako kdykoli jindy, dají klasiku. Osvědčenou i Garfildem. Lasagne. Sardové si na Vánoce dají Culigones de casu, ravioli plněné čerstvým pecorinem, muškatovým oříškem, řepou a šafránem, zalité sugem z rajčátek a navrch zasypáno strouhaným starým pecorinem. A co teprve na Sicílii, tam si pochutnávají na bucatinech, což jsou špagety s dírkou :-) a se sardinkami.

A ještě pár slov k tradicím: víte, proč se na stromky a všude po domě na Vánoce dávají svíčky? V roce 247 před Kristem jeden římský císař nařídil, že se 25. prosince bude slavit Slunce. Jistě, neobjevil svět… ale on k tomu přidal ohnivou mísu, ceppo di quercia, z kmene dubu, takzvané smírčí dřevo, které mělo v domovech hořet po dvanáct dní. To, jak hořelo, předznamenávalo, jaký bude následující rok. Dnes se tradice hořícího kuláče - dubové mísy - transformovala do svící a jiných světélek, které o Vánocích prosvětlují naše příbytky. Nařídil, aby se v ty dny lidi nehádali, "měli se raději než jindy" a obdarovávali se.

Víte, že při starověkých oslavách Saturnálií (hovořili jsme o nich v úvodu) mezi 17. a 24. prosincem, na počest Saturnu a k oslavě zimního slunovratu, se zavíraly školy a úřady a povolovaly hazardní hry? Bohužel zvyk zakázaného hazardu po celý rok, s povolením jen o těchto svátcích, nám nezůstal.

A víte komu napsat, když nebudete s dárkem pod stromečkem spokojeni?
Joulupukki
Joulupukin Pajakylä
96930 Napapiiri
Finsko


Těm, kteří čtou můj bloq a italsky vládnou, daruji k Vánocům milou Gozzanovu básničku. Těm druhým nic nedám. Mám-li být upřímný, sám mám málo :-)

LA BEFANA

Discesi dal lettino
son là presso il camino,
grandi occhi estasiati,
i bimbi affaccendati
a metter la scarpetta
che invita la Vecchietta
a portar chicche e doni
per tutti i bimbi buoni.
Ognun, chiudendo gli occhi,
sogna dolci e balocchi;
e Dori, il più piccino,
accosta il suo visino
alla grande vetrata,
per veder la sfilata
dei Magi, su nel cielo,
nella notte di gelo.
Quelli passano intanto
nel lor gemmato manto,
e li guida una stella
nel cielo, la più bella.
Che visione incantata
nella notte stellata!
E la vedono i bimbi,
come vedono i nimbi
degli angeli festanti
ne' lor candidi ammanti.
Bambini! Gioia e vita
son la vision sentita
nel loro piccolo cuore
ignaro del dolore.


Šťastné Vánoce z Říma & Buon Natale da Roma
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Luisa Luisa | E-mail | 25. prosince 2011 v 2:20 | Reagovat

Díky :-)

2 Lydie Lydie | 26. prosince 2011 v 15:01 | Reagovat

Příspěvek spadl,jako spam.
Pěkně jsem si početla.Také se poučila...

3 Lydie Lydie | 26. prosince 2011 v 20:11 | Reagovat

Ještě k tomu jmelí - to je pozůstatek od "Keltů" - tak v Itálii asi nemá tradici.
No a naopak betlém - první "živý" vytvořil právě sv.František z Assisi...

4 SPQR SPQR | 26. prosince 2011 v 23:02 | Reagovat

Máte pravdu :-)

5 signoraa signoraa | Web | 3. ledna 2012 v 14:53 | Reagovat

Báječně jsem si početla o zemi, kterou znám jen coby "letní turista". Díky nejen tomuto článku, se sem budu vracet. Je tu ke čtení mnoho zajímavého.
Felice Anno Nuovo.

6 SPQR SPQR | 3. ledna 2012 v 15:41 | Reagovat

Děkujeme a k roku 2012 přejem jen to nej...! První lednové dny na blogu budou převážně - o jídle -) [5]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama